Vítejte na webu králíčka Foo Foo!

"Houba" - jakýkoliv název pro téma týdne "Maturita" je originálnější, než "Maturita".

17. května 2011 v 20:01 | Little Bunny Foo Foo |  Téma týdne králíka Foo Fooa
UPOZORŇUJI, že zde nemíním rozebírat letošní maturitu, nostalgicky vzpomínat na má středoškolská léta a přít se s jinými lidmi, o kolik je těžší/lehčí letošní maturita. UPOZORŇUJI ZNOVA, že je mi to putna, páč už ji dávno mám.

Co však jistojistě zůstalo stejné, je svaťák a bonus zvaný prokrastinace. Na toho, kdo ji nepoznal, udeří v tomto období plnou silou... A kdo poznal... Tak už se nebrání, páč s tím počítá.

Dole můžete vidět perfektní obrázek, který ten hrozný týden, kdy vám prokrastinace dýchá na záda, plně vystihuje. (Opět anglicky komentovaný, takže kdo neumí, má smůlu, svět je krutej...)

Pochybuju, že by se někdo v obrázku nenašel... (Jestli fakt ne, tak jste hnusní šprti a běžte na jiný blog. Tenhle je pro NORMÁLNÍ lidi!)

 

Řekne více než tisíc slov

17. května 2011 v 19:39 | Little Bunny Foo Foo |  Foo Foo's life
Králík Foo Foo se zase na pět minut dostal ke klávesnici. Haha - a máte to! Měli jste tomu zabránit, dokud to ještě šlo. Teď už to nejde, jsem vládcem klávesnice... Navždyyyy.
...
...
A nebo ne, už jsem přílíš unaven... Zdvíhat a zase pokládat prsty na čtverečky s písmenkama je totiž docela fuška.
Navíc pokaždé musíte najít jiný písmenko! Králík FooFoo, (dále zmíňovaný jen jako Foo-je to kratší), chtěl napsat něco o sobě, ale už nechce. Obrázek to vyjádří jasněji. (Je to anglicky, takže kdo nerozumí, má prostě smůlu) Mizím, Foo.


Atmosférické marshmallow...

1. února 2011 v 17:51 | Little Bunny Foo Foo |  Téma týdne králíka Foo Fooa
Noční obloha je rozhodně zajímavý jev, ale že by se mi tady chtělo básnicky rozepisovat o magické noci, jasném měsíci a tajuplných hvězdách, jako x blogerů, to se mi teda nechce. Je to dosti poetické, leč patetické. Stejně pochybuju, že všichni vážně každou noc hledí na nebe "okouzleni" hvězdami, tichem a tou magickou krááááásou.

Prdlajs.

Jedna část, kdyby pořád vážně koukala na nebe, tak ráno nevstane do práce, druhá, co vstávat nemusí, stejně na nebe nekouká, protože zrovna zvrací do trávy během nějaké pařby... A jestli vidí hvězdičky, tak leda kolem svý hlavy. A ta třetí část, kam patřím i já má v plánu spoustu užitečnějších a zajímavějších činností než mrznout venku a s drkotajícíma zubama pozorovat nějakou smršťující a zhušťující se mezihvězdnou hmotu... (která udělala blaf a je tu hvězda.)

Stejně mě měsíc vždycky spíš děsil, protože jeho krátery a moje fantazie bleskurychle vytvořily strašidelnou tvář, před kterou se venku nemáte šanci schovat!!!!!

A co teprve nebe s hvězdama osobně, to je pořádně děsivá prázdnota...
Umíte si představit, kdyby během toho, co se všichni ti  romantici koukají na hvězdy, nebe otočilo? Kdyby najednou bylo vzhůru nohama?
Jak všichni ti lidi začínají s řevem padat (jako lampiony štěstí:D) do temné a nikdy nekončící prázdnoty... (Pokud nebude uvažovat logicky, že byste se v určité výšce udusili případně skončili v atmosféře jako marshmallow v amerických filmech...)

Když nad tím přemýšlím, každá možnost je víc než ošklivá... A o to děsivější, muhehehe.

Tak co? Stále máte noční oblohu tak rádi?
 


Den smutku za nutrii

31. ledna 2011 v 19:09 | Little Bunny Foo Foo |  Krutá realita
Drazí pozůstalí anebo všichni útlocitní,empaptičtí a rozumní návštěvnící tohoto blogu. Jakožto králík, zástupce lesního obyvatelstva, jsem nucen oznámit smutnou novinu. Dnes zemřela jedna zvlášť mnou milovaná nutrie, třebaže mi nikdy nebylo dopřáno ji poznat osobně... 

Už nikdy nebude soutěžit z vlnkami o závod, už nikdy nevyleze z říčky nebo jezírka s napapaným bříškem, aby se ohřála v přívětivých paprsích slunce, už nikdy se nestočí do klubíčka ve svém útulném pelíšku a neusne za uklidňujícího šplouchání vln...

Proč? Protože existují lidi, jinak také zvaní masojedi, kteří tato rozkošná nebohá zvířátka pojídají nebo využívají na kožichy. Jistě, já vím, nic nového pod sluncem, stejně jako existují kreatury, které jsou schopni sníst psa, veverku nebo dokonce kočičku pod pracovním názvem králík!

Co, mě ovšem zarazilo, je fakt, že takoví lidé se objevili i v mé bezprostřední blízkosti, dosud schovaní pod rouškou klamu... No dobře, tak ne klamu, prostě mi bylo jen tak "mimochodem" oznámeno, že vaří hlavu nutrie...  (Načež bude pochopitelně zkonzumována nutrie celá.) Jak kruté a zvrácené. Nenapadlo mě nic lepšího, než si jít postěžovat k přízněné duši, zde známé jako Bunny B, nicméně i v jejím okolí se vyskytuje osoba, které konzumace tohoto zvířátka nečiní problémy.

A já se nestačím divit. Vylézají všichni najednou jako krysy z děr a jejich počet stoupá... Je třeba říct STOP. Vidíte tady dole? Roztomilá rodinka nutrií? Vyhřívají se na sluníčku a jsou šťastní, hraví... A spolu... Oooo, jak roztomilé, že?
nutrie na slunci
Jenže pak... Přiběhně nějaký rozmazlený masojed, kterého už kuřecí popř.  dioxinové vepřové  (ano, malá nadsázka) omrzelo a už neví co by do té huby strčil, tak šup a zabije, stáhne z kůže a sní i tohle roztomilé zvířátko... Že se nestydí... Brojím proti tomu, aby se z nutrií stalo něco nutričního. Kdyby byl hladomor, kdo ví, ale když jsou plné supermarkety a masojedi přesto raději zbaví života a zkonzumují tyto malé rozkošné nutrie, je to kruté a basta!

Vím dnes o jedné nutrii, která byla zabita pro tento barbarský účel, i když na světě jich v té samé chvíli zemřelo tisíce. Znovu se podívejte na obrázek a uvědomte si, že ani jedno z těchto rozkošných zvířátek, možná už není naživu. Vám to líto být nemusí, mě ale je, a proto tento den, 31. ledna stanovím Dnem smutku za nutrie.
Amen.

Bolavá duše shopaholika a černé kočky

23. prosince 2010 v 22:40 | Little Bunny Foo Foo |  Téma týdne králíka Foo Fooa
Bolest na duši pro mě obvykle znamená prázdnou peněženku. Protože na tuto závažnou diagnózu existuje v mém případě jen málo druhů pomoci. Domácí mazlíci a obchody. Ano, já vím, já vím. Zběsilým nakupováním maximálně přiznávám závislost - jsem asi shopaholik, ale protože mám momentálně tašku plnou všemožných, (právě nakoupených) věcí, je mi to naprosto fuk.

Nejde totiž o to, co nakupuju (takže žádné plenění butiků Prada nebo Versace se nekoná), stačí mi, že prostě něco nakupuju (klidně může jít o rozhodování mezi třemi druhy želé).
Výhodou nakupování je totiž fakt, že na malou chvíli mohu totálně vypnout a soustředit se pouze na to, že si chci nebo "potřebuju" něco koupit. Najednou mi nevadí, že se mi nepovede nějaký test , je mi ukřivděno nebo mě prostě něco mrzí. Zkrátka pokud trpím bolestí na duši, tak nějaká drobnost je docela efektivní náplastí... Aby to bolelo o trochu méně. 

Jistě, chlácholivé či příšerně optimistické proslovy, z řad přátel a příbuzných jsou samozřejmě velmi ušlechtilé, ale většinou na nic. Stejně nedokážou většinou pochopit důvod mé skepse,. (Přinejmenším ne většina.)
Ale protože přes takové prkotiny se člověk musí co nejrychleji přenést, aby mohl fungovat dál a našel vůbec důvod vstát z postele, je tomu někdy potřeba trochu pomoct. Takže já si nyní dva dny v kuse léčím bolest na duši z nepovedených písemek nakupováním (díky bohu, že jsou Vánoce, protože jinak by nebylo možné obhájit, proč mám totálně prázdnou kreditku) a jdu balit dárky se svými dvěma černými kočkami, protože i ty jsou báječným lékem na bolavou duši.

Máte vidět, když se urputně snaží sami sebe zabalit do balícího papíru , vyšplhat na vánoční stromek, asistovat při vypouštění kapra do vany, nebo šlohnout baňku ze stromku. (Nemůžu se dočkat, až zjistí, že  tento rok přibudou nové baňky, včetně průhledných sobíků, jako náhrada za baňky staré, které ty černé a mnou bezmezně milované podegry rozbily minulý rok. Vsadím se, že plastový průhledný sob bude lovný cíl číslo 1.)
K popukání rovněž bude rozbalování dárků, protože oba - kocourek i kočička milují nové krabice, barevná lýka, papíry a jiné šustící "roztodivnosti" zajisté původně stvořené pro potěchu koček.  Ale mně to nevadí a nikdy mě neomrzí jejich roztomilé vánoční aktivity.

Takže přeji stejně roztomilé Vánoce i Vám všem a pokud vás chytí povánoční skepse, běžte nakupovat.

Přesněji řečeno, běžte koupit něco vaším kočkám a dalším domácím mazlíčkům. To je pak dvojnásobná radost :)


Další články


Kam dál